Referát na knihu K.H.Mácha v kraji svého máje

26. ledna 2007 v 13:34 |  Český jazyk - referáty a seminárky
PANÁČEK, Josef - WÁGNER, Jaromír: Karel Hynek Mácha v kraji svého máje, Severočeské nakladatelství Ústí nad Labem 1990, 2. vydání
První vydání této knihy (1970) bylo výsledkem celoživotního bádání amatérského literárního historika Josefa Panáčka.
Ve druhém vydání Jaroslav Wágner přepracoval text původní a doplnil ho svými poznatky. Kniha je také doplněna kresbami a fotografiemi míst, která jsou z hlediska textu zajímavá či významná. Kniha je rozdělena do pěti kapitol. Každá je zaměřena na určité téma.
  1. kapitola - nazvaná Máchův Hiršberk (=česky Doksy)
  • zabývá se historií tohoto městečka, popisuje jeho postupný vývoj a vzhled, upozorňuje na významné osobnosti, které byly s městečkem spojeny, upozorňuje na nejdůležitější budovy
  • něco o městečku - Doksy byly založeny roku 1264
- v souvislosti s Doksy lze uvést tři jména českých panovníků - 1. byl Přemysl Otakar II., který založil nám všem známý královský hrad Bezděz, který je nedaleko Doks
- 2. byl Karel IV., který za svého pobytu ve městečku v roce 1366 založil Máchovo jezero a Břehyňský rybník
- 3. byl Jiří z Poděbrad, který městečku Doksy 6.4. 1460 potvrdil jeho privilegia
  • v městečku se nenarodila žádná významná či slavná osobnost ani žádný hrdina, což ale, jak uvádí autor, zdejším lidem vůbec nevadilo
  • autor také zmiňuje, že městečko bylo významným centrem řeznického cechu v širém okolí
  • J. Wágner se zde také zabývá příchodem Máchy do Doks, dále také říká něco o místním obyvatelstvu a jeho počtu, upozorňuje také na stavební úpravy, které proběhly až v době po Máchovi a změnily tak obraz jezerní scenérie z máje → spisovatel v knize podrobně píše, jak jezero v Máchově době vypadalo a k jakým změnám v 2. polovině 19. století došlo:
Jezero mělo v Máchově době větší rozlohu než dnes. Jižním cípem sahalo až k předměstí Doks, takže výletník vyšel z dokského náměstí, prošel krátkou a strmou Kamennou uličkou kolem dodnes zachované budovy panského špitálku a p několika krocích už byl na břehu: jezero začínalo v místech, kde je dnes parčík proti hotelu Grand. …1
  • autor v této kapitole také řeší, zda si Mácha dějiště Vilémovy popravy vymysle nebo zda takové místo u Doks bylo → říká, že skutečně existovalo a že pro to jsou důkazy v podobě hmotných nálezů a také o tom svědčí pomístní jméno Köpfplatz = "místo, kde se stínalo"
  • dále uvádí, že dokladem toho, že dokský pahorek je dějištěm popravy ve 3. zpěvu Máje, nalezneme přímo v Máji, kde je popravní pahorek přímo popsán, dalším důkazem je báseň Eduarda Hindla Popravní pahorek, kterou napsal, když v Doksech pobýval:
...Eduard Hindl zanechal v rukopisném sešitku nadepsaném Směs (1830 - 1885) báseň Popravní pahorek, jejíž poslední dvě sloky v jeho rukopisném záznamu znějí takto:
Pahorek za městem,
vyhlídka z něj krásná,
pryč od víru světa
božího do jasna.
Však z tohoto kopce
lebka šedá hledí,
o ní povídati
lidé leccos vědí.
Mácha ve třetím zpěvu Máje popsal popraviště mnohem konkrétněji:
Na břehu jezera malý pahorek stojí,
na něm se dlouhý kůl, na kůlu kolo zdvíhá.
Blíž strmí kolmý vrch, na vrchu vrchol dvojí,
na vyšším vrcholi bílá se kaple míhá.2
  • autor, stejně jako tomu bylo u jezera, popisuje vzhled a polohu popraviště
  1. kapitola - nazvána K. H. Mácha na Bezdězu
  • stěžejním tématem kapitoly je, jak už vyplývá z názvu, hrad Bezděz a Máchovy návštěvy na něm
  • autor říká, že záznamy v Máchově zápisníku svědčí o tom, že Bezděz na básníka zapůsobil (ze všech hradů, které navštívil) nejmocnějším dojmem, a proto se na něj také v budoucnu často vracel
  • poprvé Mácha navštívil Bezděz roku 1832 a pak každoročně až do své smrti roku 1836 (je možné, že někdy i vícekrát do roka)
  • v části kapitoly spisovatel také podrobně líčí podobu hradu a jeho okolí
  • zbývající část kapitoly je věnována samotným návštěvám Bezdězu K.H. Máchou → J. Wágner se zmiňuje o tom, že Mácha si dělal poznámky do zápisníku, který se dochoval i s jeho kresbami hradů → píše zde také o jakémsi básníkově silném zážitku z 1. návštěvy, který se promítá do prozaické básně Večer na Bezdězu, která byla 22.5. 1834 otištěna v Květech českých
  • dále zde klade do souvislosti s Máchovou návštěvou Bezdězu báseň, kterou si zapsal do zápisníku:
...Do souvislosti s předpokládanou Máchovou návštěvou Bezdězu někdy koncem července 1834 klademe i jeho zřejmě jen improvizovanou básničku, napsanou v Zápisníku pod zmíněnými hradními kresbičkami. Její text byl několikrát opravován a zní takto:
Otec spomene rodině:
"Kde dnes as jest?" však s těží
Pomyslí, že již v hlubině
Drobné z něj kusy leží.
Tak letí stříštěn o skalu.
Od skal, do skal, ku skale;
On dolů; my však pomalu
Lezeme zhůru dále.3
  • naposledy údajně Mácha Bezděz navštívil v létě roku 1836 při svých cestách do Krkonoš
  1. kapitola - nazvána Pověst tedy čili děj básně této
  • upozorňuje na to, že literatura o tom, jak Máj vznikl, je velmi rozsáhlá
  • dále říká, že existuje domněnka, že Mácha fabuli Máje převzal z nějaké literární předlohy → zároveň však upozorňuje na názor, který říká, že Mácha čerpal hlavně z pověstí a ze zpráv o skutečných událostech → tento názor dokládají přímo básníkova vlastní slova v tzv. Výkladu Máje:
..."Pověst tedy čili děj básně této nesmí se co věc hlavní považovati, nýbrž jen tolik z děje toho v báseň přijato, jak daleko k dosažení oučelu hlavního nevyhnutelně třeba."...
Máme i svědka, jehož se můžeme dovolávat, Máchova přítele Karla Sabinu, který ve své Upomínce na Karla Hynka Máchu v Almanachu Máj na str. 311 říká: "Mácha byl nasycen pověstmi místními a v jednotlivosti obrazů a scenerie způsobem docela zvláštním zabrán. Znal krajiny a proniknul povahou jejich, nejda v tom ohledu za knihami, alebrž za vlastním pozorováním."4
  • autor uvádí také několik jmen osob, které se tímto problémem zabývali:
Jan Voborník - upozornil na shody Máje s povídkou Teodoro, král lesů od Zikmunda Krasinského → J. Voborník byl zastáncem toho, že k Máji použil Mácha literární předlohu
František Krčma - došel k poznání, že Mácha podává své zážitky básnickým ztvárněním skutečných dějů
Karel Jánský -soudil, že Máj vznikl podle nějaké lidové pověsti, která měla základ ve skutečné události
  • autor se v části této kapitoly věnuje postvě otcovraha v Máji, žíká, že postavu si Mácha nevymyslel, ale že bla skutečná → zmiňuje jméno otcovraha a rozvíjí několik teorií o tom, proč Ignác Schiffner (otcovrah) svého otce zabil a jakým způsobem se vražda odehrála → jedna zpravdivých pověstí, se kterou se Mácha seznámil
  • upozorňuje ještě na další dvě pravdivé pověsti, s kterými byl Mácha seznámen:
a) pověst o loupežném rytíři Pancířovi
b) třetí pověst pojednává o severočeském vůdci loupežníků Václavu Kumrovi, který býl známý pod přezdívkou "český Vaše"
  • není pochyb o tom, že Mácha všechny pověsti znal a že znal i místa s nimi spojená
  • z těchto pověstí Mácha použil několik prvků k ději Máje:
1. z pověsti o otcovrahovi Ignáci Schiffnerovi použil motiv tragického konfliktu syna s otece a také to byla doba děje, kdy spor dozrával v krvavý čin
2. s pověstí o loupežném rytíři Pancířovi s shoduje popraviště, které věrně odpovídá krajinnému obrazu a možná i s lesní scénou shromážděných loupežníků, smutnících nad smrtí svého popraveného vůdce
3. s pověstí o severočeském vůdci loupežníků Václavu Kumrovi se kryje obraz tělesného zjevu loupežníka a asi i motiv vyhozeného syna z otcova domu
  • v Máji je vyjádřena synova touha po domově dětských let, ale motiv matky zde chybí
  • autor zde uvádí, že básník soustředil dějiště Máje na jedno místo:
...Dějiště Máje básník soustředil na jedno místo. Středem krajinného obrazu se stalo dokské jezero se světelnou a barevnou atmosférou červencového či srpnového léta. Jezerní kulisu básník doplnil bílou věží mladoboleslavského kriminálního soudu, pod níž byl otcovrah v kobce žalářován, a popravním pahorkem v reálu krajin nepříliš vzdáleném: dvojvrším, kde na nižším vrchu stál kůl s popravním kolem, na vyšším bílá kaple. Mácha znal dokský popravní pahorek a byl i v Mladé Boleslavi, kde věž u budovy soudu mohl vidět...5
  1. kapitola - nazvána Vznik Máje a osudy jeho rukopisu
  • cílem této kapitoly je seznámit čtenáře s tím, kdy a kde vznikl Máj a zároveň také s osudy jeho rukopisu
  • autor v knize píše, že dodnes není jasné, kdy přesně dílo vzniklo a co bylo impulsem pro jeho sepsání → tímto problémem se zabývali:
Jakub Arbes - klad počátky vzniku Máje do poloviny roku 1834
František Krčma - zpočátku sdílel názor Jakuba Arbese, ale později tvrdil, že Máj začínal vznikat již v roce 1833
Oldřich Králík -počátky Máje kladl do roku 1835
Karel Janský - tvrdil, že počátky Máje jsou v posledních měsících roku 1834 → tento názor bere autor jako směrodatný, přesto se v knize pokouší nalézt vlastní řešení této otázky
  • na závěr této kapitoly autor odkrývá čtenáři historii a osudy rukopisu Máje a zmiňuje jména osob, které měly rukopis v držení po Máchově smrti
  • autor také čtenáři oznamuje informaci, že rukopis Máje byl vytištěn až roku 1916
  1. kapitola - nazvána Spor o dějiště Máje
  • poslední kapitolu tohoto díla spisovatel věnuje sporům o dějiště Máje
  • zmiňuje spor z roku 1932, kdy byl ve III. ročníku časopisu Bezděz publikován článek "Máchovo jezero" → autorem článku byl J.V. Šimák, který tvrdil, že dějištěm Máje je úplně jiné místo:
...První spor o dějiště Máje propukl roku 1932 ve III. ročníku časopisu Bezděz, v jehož 1. čísle uveřejnil J.V. Šimák článek "Máchovo jezero" - uvozovky jsou autorovy a mají název, tehdy ještě úředně neprosazený, ironizovat. Obsah článku shrnuje autorova vlastní věta: "zachycuje-li líčení básníkovo krajinu skutečnou a nikoli vybájenou, sotva ji lze hledati v našem kraji, spíše někde v jezernatém podhoří alpském, kudy Mácha putoval do Itálie."...6
  • na článek byla téměř okamžitá reakce → za dokské dějiště se postavili E. Sabísek, B. Kinský, F. Zuman a také František Krčma, který jako reakci na Šimákův článek napsal článek s názvem Máchův kraj, který vyšel v Lidových novinách 14.4. 1932
  • jak autor říká, dnes je Šimákův názor již dávno zapomenutou minulostí
  • další poznatky o Máji získal Josef Panáček a publikoval je v 1. vydání této knihy v roce 1970:
Máchovská zjištění Josefa Panáčka, publikovaná roku 1970 v prvním vydání jeho knihy Karel Hynek Mácha v kraji svého Máje, ukázala, že je Máj spjat s krajem pod Bezdězem nejen svým dějištěm, ale i svým epickým základem a zřejmě i svým vznikem....7
  • Panáčkova zjištění byla v odborných a čtenářských kruzích přijata jako velmi závažná, objevná a podnětná
  • roku 1983 sepsala Růžena Grebeníčková práci, kterou nazvala Jak vznikl Máj → tato práce je zásadním odmítnutím Panáčkových zjištění - svým dílem se snaží dokázat, že děj Máje se odehrává úplně jinde
  • jako nejspolehlivější pramen pro určení dějiště Máje považuje autor slova Máchova:
...Mácha v tzv. Výkladu Máje říká: " Děj se koná u města Hiršberg mezi horami, na nichž hrady Bezděz, Pernštejn, Houska a v dálce Roll k východu, západu, poledni a půlnoci okazují."8
  • Růženě Grebeníčkové bylo podezřelé na Výkladu Máje právě to, že Mácha uvádí jména 4 hradů, které se ani v básni nevyskytují
  • J. Wágner se nad tím zamyslel a tvrdí, že je pro Máchu charakteristické uvádět dějiště svých příběhů horami a vrchy, na kterých jsou obvykle hrady
  • autor se potom ještě zabývá dalšími argumenty R. Grebeníčkové, které vyvrací
  • na závěr 5. a zároveň poslední kapitoly této knihy Jaromír Wágner upozorňuje na hlavní cíl této práce:
...V naší práci jsme se chtěli - nakolik to bylo možné a zjistitelné - dopátrat, jakou roli pro vznik Máje sehrálo krajinné prostředí, na jakém základě se v básníkově mysli rodil děj i postavy díla. Nevyhnuli jsme se ani polemice: nechť čtenář kriticky zváží názory jedné i druhé strany a vezme si z nich to, o čem bude přesvědčen, že to věrněji odráží skutečnost.
Jsme si ovšem vědomi toho, že naše polemiky budou dávno zapomenuty v době, kdy Máj bude okouzlovat dosud nezrozené generace Máchových čtenářů a ctitelů. Nepochybně se i ony budou s Májem vyrovnávat, vykládat jej po svém, klást nad ním nové otázky, hledat k nim odpovědi a rozvíjet své teorie. Úsilím o hlubší poznání Máchova díla budou hlouběji poznávat i sebe samotné. A určitě se najdou i ti, kdo budou zase procházet stovky stran nejrůznějších archivních materiálů a ze skrovných, kusých údajů se budou snažit vytvořit dokonalejší obraz doprovodných okolností vzniku Máje.9
1Josef PANÁČEK - Jaromír WÁGNER: Karel Hynek Mácha v kraji svého máje, Ústí nad Labem, 1990, s. 17 - 18.
2Josef PANÁČEK - Jaromír WÁGNER: Karel Hynek Mácha v kraji svého máje, Ústí nad Labem, 1990, s. 25.
3Josef PANÁČEK - Jaromír WÁGNER: Karel Hynek Mácha v kraji svého máje, Ústí nad Labem, 1990, s. 43.
4Josef PANÁČEK - Jaromír WÁGNER: Karel Hynek Mácha v kraji svého máje, Ústí nad Labem, 1990, s. 46 - 47.
5Josef PANÁČEK - Jaromír WÁGNER: Karel Hynek Mácha v kraji svého máje, Ústí nad Labem, 1990, s. 60.
6Josef PANÁČEK - Jaromír WÁGNER: Karel Hynek Mácha v kraji svého máje, Ústí nad Labem, 1990, s. 74.
7Josef PANÁČEK - Jaromír WÁGNER: Karel Hynek Mácha v kraji svého máje, Ústí nad Labem, 1990, s. 74.
8Josef PANÁČEK - Jaromír WÁGNER: Karel Hynek Mácha v kraji svého máje, Ústí nad Labem, 1990, s. 75.
9Josef PANÁČEK - Jaromír WÁGNER: Karel Hynek Mácha v kraji svého máje, Ústí nad Labem, 1990, s. 92.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Zuzka Zuzka | E-mail | Web | 4. ledna 2008 v 8:16 | Reagovat

jo dobry faakt mi to vo ty skurveny cestina pomoslo dik :-*

2 Petr Petr | E-mail | 26. května 2008 v 15:08 | Reagovat

děsný

3 kamikaze kamikaze | 10. listopadu 2009 v 7:12 | Reagovat

uplne hrozne taky kec

4 tafia tafia | Web | 7. září 2016 v 14:17 | Reagovat

pujcka automaticky sistem :-!

5 Billyzgaw Billyzgaw | E-mail | 22. května 2017 v 2:24 | Reagovat

viagra this site uses keywordluv.
http://viagra-withoutadoctor.net - viagra without doctor prescription
  viagra for fun
<a href="http://viagra-withoutadoctor.net">viagra without a doctor prescription
</a> - viagra generic online if this is your first visit be sure to check out the faq by clicking the lin
opinion effects of viagra

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama